(1997, 1998, 2005)
Vybavuji si, jak mě Viktor Stoilov požádal, abych se Magora zeptal, zda by souhlasil s uspořádáním jeho teoretických textů. Tehdy ho ještě osobně neznal. Magora jsem se na to zeptal v klubu v Jilské. Taky si vybavuji noční setkání těsně u bývalé vinárny U Šupů, kde stojíme celá první redakční sestava Kritické Přílohy RR. Přichází Magor a žádá mě o nějaké prachy. Při té příležitosti ho seznamuji s Michaelem Špiritem, editorem jeho kritických a publicistických textů, bez něhož by Zápisník nikdy nevznikl. Pokud se nepletu, Zápisník byl tehdy již vydán. Třetí vzpomínka - zvedám telefon a na prosbu Terezie Pokorné diktuji tehdejšímu redaktorovi LN její odpověď do ankety Kniha roku, tehdy ještě do ní chtěla přispívat. Když vyslovuji Magorovu Summu, Petr Borkovec říká: "Tak to tedy vyhrál Magor". Dalo by se pokračovat.

Dílo Ivana Martina Jirouse

Torst